obecŽivanice
Živanice jsou osadou prastarou. Již roku 1226 se o nich zmiňuje list kláštera Doksanského, že byly Živanice založeny pravděpodobně roku 1145. Obec ve své historii patřila různým pánům. Z dochovaných zápisů lze jmenovat: Jindřich Zdík – biskup Olomoucký (1361), opat Opatovický Neplach, Diviš Bořek z Miletína (1436), kníže Minsternberské Jindřich (1488), Václav Žehušický z Nestájova (1491), Vilém z Perštejna. V obci je filiální kostel Zvěstování blahoslavené Panny Marie, který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. Od r. 1650 patří kostel jako filiální k Bohdanči.
Název obce Živanice vznikl pravděpodobně ze starého osobního jména Živaň, utvořeného z kořene Živ. (názor profesora brněnské university p. Trávníčka).
V r. 1588 měly Živanice 25 lidí usedlých. K rychtě Živanické náležely Živanice, Přelovice, Bukovka, Habřínka, Bělá, Vyšehněvice a Neratov. V Živanicích je od r. 1620 zmiňován vodní mlýn, v r. 1909 byla založena továrna na pískové cihly, první tohoto druhu v kraji. Denně se zde vyrábělo až 15.000 ks. Dnes již továrna neexistuje.
Od r. 1620 sužovala pardubický kraj švédská vojska. V létě r. 1645 se v Živanicích rozložila velká posádka Švédská, na jejíž přítomnost velice doplácel zdejší lid. V r. 1775 se občan Chvojka zúčastnil vzpoury sedláků v Chlumci. Byl za to odsouzen na 8 let žaláře. V r. 1792 vznikl v obci požár, při němž lehlo popelem 9 stavení. Při tomto požáru shořely i staré obecní zápisy. V r. 1836 byla dokončena silnice z Kutné hory do Hradce Králové. V říjnu 1866 projížděl obcí císař František Josef. V září 1922 se zastavil v obci 1. president T.G. Masaryk.
Za císaře Josefa II. byla ustavena v Živanicích škola, děti se učily v čp. 15. V r. 1796 se pardubická vrchnost odhodlala postavit školu. Byla vystavěna malá, dřevěná a šindelem krytá chaloupka o jedné místnosti jako učebně. V r. 1865 byla škola rozšířena na dvoutřídní. V r. 1877 byla tato škola zbořena a na jejím místě vystavěna nynější škola za 16.000 zlatých. Tato budova slouží nepřetržitě svému účelu dodnes.
Hospodářská beseda, která měla i knihovnu o 90-ti svazcích.
V r. 1901 byl založen Sbor dobrovolných hasičů
V r. 1901 byl založen Sokol.
V r. 1905 byl založen Spořitelní a záložní spolek pro Živanice a okolí.
V obci se vyskytovala snad všechna existující řemesla. Byl zde krejčí, švec, kovář, bednář, kupec, švadlena, řezník, cestář, kolář, truhlář, mlynář. Nejdále v podnikání dospěl bezděkovský rodák Chvojka, který začal v Živanicích a později založil firmu Napajedla Chvojka Přelouč, která byla známá i ve střední Evropě. Rovněž kvetla domácí výroba. Pletly se košíky, ošatky, košťata. Po celý rok se vyráběly cihly „báchory“.
Po r. 1948 drobná řemesla postupně zanikla úplně, většina lidí odešla pracovat do průmyslu, zbytek do JZD. Založením JZD zanikly i selské usedlosti, které vznikly v hluboké historii obce. V současné době se pomalu začíná rozvíjet hospodářský život v obci. Vznikají soukromí podnikatelé v oblasti služeb např. pneuservis, autodoprava, stavební činnost, zámečnictví, prodej použitých oděvů, zahradnictví, prodej potravin, pohostinství. Obec se snaží rozvoj těchto aktivit podporovat a vyčleňuje v územním plánu pro zřizování různých provozoven prostory.
O kulturní život se v obci většinou starali místní učitelé. Od r. 1905 zajížděl do Živanic 1x za tři roky pojízdný biograf p. Bíny z Lohenic. Hrálo se i divadlo, které mělo velmi dobrou úroveň a bylo vysoce hodnoceno v celém kraji. Hrálo se v hospodě u Zahradníků a režiséry byli většinou místní učitelé. Po skončení 2. světové války, v krátké době svobody do r. 1948, se znovu začínal rozvíjet kulturní život. Byly pořádány tělocvičné akademie, divadelní představení hostujících souborů, oslavy Mistra Jana Husa apod. Vývojem událostí v dalších letech se přestaly konat tradiční české slavnosti a kulturní činnost upadala. V současné době se život v oblasti kulturní, společenské, ale i hospodářské začíná rozvíjet. Podařilo se obnovit tradici Českých májů, při kterých se pořádal průvod obcí, tančila Česká beseda,to vše za účasti místní kapely.Dnes se již máje nepořádají ale májová zábava zůstala zachována. Hasiči pálí čarodějnice,pořádají Vinobraní, různé taneční zábavy a diskotéky pro mladé.Sbor dobrovolných hasičů rovněž zaktivizoval svoji činnost jak po stránce odborné, tak společenské.
Malá vesnička vzdálená asi 5 minut od Živanic byla založena jako osada za císaře Josefa II. na bývalém rybníce Orlov, zvaném po orlu, který hnízdil na rybniční hrázi. V roce 1902 měl 41 čísel a 263 obyvatel. Obec dostala své jméno Nerad proto, že císař Josef II. nerad rušil rybník, protože do něj mnoho vodních svodnic z okolních polí přicházelo.
Ves postavená na bývalém rybníku Dědek. Směrem k Neradu a Neratovu jsou dodnes patrny zbytky hráze tohoto rybníka. V roce 1914 měla ves 106 obyvatel. Na místě, kde byl rybník, stávala prý dřevěná tvrz. Její přesné místo není známé. Po zrušení rybníka byly nalezeny různé věci jako nádobí, nože apod.
